Ale Mozart! za to stál. Vážně. I za ty peníze vážně stál, mně se to velmi líbilo a byla jsem překvapena, jak moc. :-)
Na to, že je to původně německý (promiňte mou poznámku, ale toto plyne z léta trvající averze, tudíž se bude jednat o pochvalu) muzikál, to dopadlo velmi fajn a pěkně. Už to hrajou třetí rok a lidi na to chodí pravidelně, jedna osoba vykládála, že už je tam po sedmé. No, to o něčem přeci už svědčí, no ne.
Mě osobně pobavil ten kontrast kostýmů. Všichni jsou oděni v dobových kostýmech s trochou moderního ducha, ovšem Wolfgang má tílko, džíny, bundu a dredy. V případě pana Vitázka jsem ocenila, že příčesek je připevněn k jeho vlastním vlasům, stylové. A ty rokokové paruky z krajek a tylu byly taky velmi vtipné, mě by to nenapadlo.
Pokud jde o obsazení, JÁ jsem byla navýsost spokojená. Mach v roli knížete pěl báječně, Konstance nehrála Holišová, kterou nemám ráda, a Vitázek byl perfektní Mozart. Mně se prostě líbil a šlus. Ano, nemám porovnání, pana Slaninu vážně neznám, ale co nadělám. Vitázek rulez!
S ohledem na to, jak se mi to líbilo, počítám, že bych ráda viděla i Jackylla a Hyda, sakra, přece Thálie, ne? Ale obsazení se musí zjistit, já chci vidět tu Thálii, žádnýho přiblblýho Gazdíka, to ne-e. Chyby ve scénáři a pohybech na jevišti, ani omylem, zvláště za ten finanční obnos, který po studentovi v MDB chtějí. Když už, tak už.
Tudíž úhrnem bych vám řekla: jděte a užijte si to. Střídání pasáží otec-syn je zezačátku trochu předvídatelné, ale pak už ok. A když přežijete i někdy až přílišný sentiment Nanny a baronky, tak už taky vydržíte všechno.
MOZART!
