Bot, konvicece a síť.

O toliko jsem se chtěla podělit, a jelikož jsem to neudělala okamžitě a střelhbitě, tak už se opět vše rozutíká a nemám laso. Ani takovou tu šikovnou věcičku, no, to, jo. Síť v pistoli, nebo síťovou střelu nebo náboj či jak se tomu nadává. Myslela jsem ten inštrument, co uděláte PIC!, rozprostře se síť a vy minete cíl, no, a pak... Teda, neminete, že. Netrefovací inštrument jeden nepotřebuje, leda by chtěl být za blbce. Ovšem v tom případě je lepší to laso. Už jen ho roztočit je úkol hodný vědce, natož ho vrhnout a včas utáhnout, než si tele rozmyslí, zda poběží dál tím samým směrem.
Nuž, v otázce školy jsem se rozhodla, že jsem velmi ráda, že se mi povedly většinou pěkné předměty, ale nezvencnu se (no, to taky říkat nemusím). Tudíž jsem vymazala dnešní téměř noční přednášku, neboť komunikace s vyučující - jestli se tomu tak dá vůbec říkat, neodepsala a vyučující to taky asi moc není, doktorandka, ELFu neznalá - neexistovala a já na to nemám nervy, nemám. Slovy Starého Smrdi Ruma: "Vyprdnoutsenaně!"
Hodina, o které sním a snažím se ji získat všemožnými způsoby, se sic příblížila, ovšem jen o kousek. Uvažuji o slovech našeho vyučujícího: ".... kdyby někdo odešel, utekl nebo umřel..." Myslíte, že lze výhružkami vystrnadit z registrace 8 lidí? Prvně by to ale chtělo jména a adresy, neboť výhružky anonymnímu cíli asi nejsou dvakrát k čemu. Ať jsi kdo si, odhlaš se, nebo zjistím, kdo vlastně jsi a uvidíš! No, z tohoto je zřejmé, že. Že to. No.
Tak, taky jsem si udělala plány, co všechno si nepřečtu, ovšem v tomto momentu tak nějak asi nebude moc času, neboť mám za úkol čísti, až se budou hory zelenat, třeba právě teď na mě čeká Dr. Jekyll a pan Hyde. Třeba. Nebo dvě kapitoly z morfologie a do toho opakování španělštiny a vůbec. Tudíž si střádám četbu, na až budu mít čas a Kindle.To druhé není až tak nutné, ale potěšilo by.
Jo, vlastně, 25. 25, povídám. 25 oděvních kombinací oblékla Reneé Zellweger v Down With Love. Tento výčet a součet byl již dlouho projektem mě a mé maminky předrahé, ale dosud nikdy jsme se nedonutily plně soustředit a čárkovat. Když budete chtít, ten papírek leží doma. Snad.
Náhodou, byly jsme vystaveny i pastím v podobě stejných šatů ve dvou různých scénách. Samozřejmě, že bychom se mnohem raději věnovaly Ewanovi, ale jak má ve změti obleků člověk rozeznat dva černé/šedé/modré, pokud není rozdíl ve střihu a vzorku. Nebo pokud se evidentně zrovna nepřevléknul. V tom případě by asi bylo lepší počítat košile. Tak, třeba jindy. Není všem dnům sledování filmů konec.

Loučím se s vámi s nadějí, že do neděle se uděje zvrat historický a budu se moci radovat z onoho bájo předmětu. A taky že se třeba uděje něco jiného. A vůbec, nebude to dlouho trvat a budu tu zas.

P.S.: Dnes jsem v I Am byla vystavena šoku, když jsem objevila holinku v podobě náhrdelníku. Náhrdelník s holinkou, zelenou holinkou, tedy ještě rozhodně nemám a paf jsem z něho ještě teď. Ještě přihodit ty konvičkové naušnice a byla bych v ráji anglické zahrady. Echm, echm, čas se zamyslet. Taky nad tou košilí v Bershce a vůbec.

A s touto bombou se s vámi loučím! Teď už doopravdy.

Chasing Brook

Nechce se mi věřit, že bych to vážně dovedla tak daleko a zapisovala každý den. Ovšem jak to vypadá, tak asi po včerech nemám nic lepšího na práci než vysedávat  a vykládat, co mám na mysli.

I have to admit that I just love using English in normal life. People watching and wondering what the hell's going on, a bit like secret code, in Czech Republic at least. Ovšem začíná se to na mě šeredně podepisovat. Neříkám, že se trénink nehodí, to ne, ale. Začíná mi splývat realita s některými oblastmi zábavního průmyslu. Nemohu říci, že by se mi to nelíbilo, že bych z toho neměla dobrý pocit (no, dobrý), ale určitá část mého já se bouří se slovy: You're insane! ;-) Taky to nadužívání že, to je taky problém, ale o tom jindy. I o tom ale.
Překročení rozumné meze není daleko a mé další já v řadě se drží zuby nehty, aby do toho nebylo zataženo. Už tohle samo o sobě značí, že nejsem úplně v pořádku. Že si člověk občas povídá pro sebe, že si vynadá. Ale když už si nadává po internetu, to už něco značí.
Zřejmě jsem málo zaměstnaná a nedovedu si přikázat sebezapření a donutit se jít něco dělat. Měla bych si naplánovat tolik aktivit, že nebudu mít kdy spát. Ovšem kde na to brát lidi, nemůžete neustále obtěžovat jen jednoho člověka, páč by vám z něj brzy ale vůbec nic nezbylo, a to samozřejmě nemůžu vůbec potřebovat.

Tak už se hodnou chvíli věnuji absolutně jiným záležutostem než psaní, což je asi jasným signálem, že pro dnešek šlus.

Ale tak aspoň, hele:  http://r-brook.co.uk/

Anybody to write that bitch a nasty email?

Bendrew Scottbatch

Ehm, ehm. Nuž semestr začal, ovšem NO RUSH. Říkala jsem si, že by nebylo od věci s něčím začít, co s téměř volným dnem, ale I'M SO CHANGEABLE. Tak jsem téměř celý den suše prohýřila na internetu, hledáním nesmyslů a refreshováním Gmailu a ISu.
Přišel tedy na řadu Mr. Talbot a tím se dostávám k tomu, že jsem do tohoto problému byla částečně navezena svým okolím a nejsem si úplně jistá (YOU'RE JUST GETTIN' THAT NOW?) jestli zvládám. BUT THAT'S WHAT PEOPLE DO, občas nezvládají.
Možná, že vám připadá, že I OWE YOU vysvětlení a onen důvod a objekt, ovšem nerada bych ze sebe  dělala absolutního blbce, když už i tak téměř všichni vědí, že I'm SherLOCKED. A já se za to nestydím. Přece jen se může zdát, že nejhorší/lepší fanynkovská léta potrhlosti mám za sebou, ale je evidentní, že nemám. Já bych ovšem sebe sama nepovažovala za fanynku, přese všechno nejsem magor a neječím. Vážně, neječím a nepištím, nikdy mi to nešlo. THAT'S WEAKNESS WITH ME. BUT TO BE PROUD OF MYSELF, IT IS MY ONLY WEAKNESS.
Tak. A abych jen tak nemlátila naprázdno a ukázala vám, že je to vážné, tak vám sem naskládám dle mého názoru nej fanmade videa. A na to poslední bacha, WILL BURN THE HEART OUT OF YOU.

To be or not to be? This is the choice.

It is not for the first time when I'm thinking about keeping the blog in English. It's a recurrent thought which attacks me in an unbelievably regular way. Usually it's every time I'm using English for longer time. Than I just think of it and it seems quite natural to me. I do study it, I'd have training in writing in English, even if it wasn't hundred percent correct. My blog can become internationaly readable. But the thing is if I want to have an internationally understandable blog. Of course I do, that's the bloggers goal. But I don't thing that I'm the one with so unusual opinions or irresistible topics and info that I can make it, so?
So, the biggest problem is that, even if I can speak English well and use it appropriately, the things I want to publish on my blog usually concern my native language and the best way to express them is to use my mother tongue. So here is the choice: I'll decide later/other day/and so on.

The Actor

V teprve v průběhu páteční Plešaté Zpěvačky jsem si uvědomila tu zvláštní souvislost mezi mými oblíbenými českými herci. Ona to není zvláštní souvislost, ale všichni mají něco neuchopitelně společného, přestože nejsem úplně schopná onomu jevu udělit titul. Petr Lnenička, Pavel Batěk, Václav Vašák. Zaručeně nejsou všichni, ale zrovna tihle mě napadají. Opravdu zvláštní, podivné a jaká shoda, že to funguje jen na ty české playery. Ne, že by mí zahraniční oblíbení herci neměli něco do sebe, to nelze říci v žádném případě (!!!), ale u těch českých je to specifikum neuchopitelné a u všech stejné, dle mého názoru. Jen abych nakonec nezjistila, že za to mohou ty jejich ksichty, to bych nerada. No, i když. Nehledě na to, že jsem si Petra Lněničku uvědomila zrovna a teprve v pátek. A to jeho obličej vídám pravidelně každý týden, tudíž to muselo být ono fluidum, jež vyzařoval na živo na divadle. Jo, jo, myši mají obočí, ale obočí nemá myši, tam to bude.
Ovšem pak je mi záhadou, jak se na seznam dostal Pavel Batěk, když zrovna toho jsem na živo neviděla. Viděla jsem ho na divadle, to je pravda, hrál fešného záporáka Na Vinohradech, ale nebylo to f2f. Tak to bude tím divadlem. Operou, vzrušením, ano, anooo, tím to budee. Sakra, Magráto, drahoušku, nepřerušuj, jsi protivná.
Prostě ta reallife experience pozvedne vztah k herci na jiný level. Kolikrát o hře přemýšlím ještě několik dní a bývám i vcelku mimo, pohlcena divadelním zážitkem. Radši ani nedomýšlím, jaké následky by taková reallife experience v některých případech měla.

A co Plešatá Zpěvačka? Češe se stále stejným způsobem.

Není nad to vidět své oblíbené představení live, ještě když se k tomu herci párkrát zboří a dveře si dělají co chtějí, že. Původně jsem se bála, že se mi nebude líbit tak, jako záznam, který si, blahé paměti, pamatuji téměř do slova, ovšem Kašpar nezklamal. Jaký výstředník!
Hra získala časem osobitější ráz a poznámky manželů jsou vážně poznámkami manželů a již nenesou onu podobu deklamovaných replik. Otázka je, zda je to správně. Nechť znalci pronesou svůj soud. Mně se to líbilo obojí.
Strašně zvláštní bylo - Nepřerušuj miláčku, jsi nevychovaná! Tys přerušil první! Chtěla jsem říct - nehněvej se - že bylo zvláštní, jak se dle smíchu dali poznat ti, kteří hru znali a kteří ne. Někteří byli nepřeslechnutelní.
Dokonce ani změna v obsazení nebyla úplně špatná. Hra získala jiný rozměr a jiný dojem, a přece se nedá říct, že je není hezká.
Toliko díky DBP za Kašpar session.

Smeták baskervillský

Nikdy bych si nemyslela, že budu mít za domem duny, ale už je to tak. To, že jsou ze sněhu a ne z písku, je nepodstatné, hlavně že jsou tam a skoro přes ně není vidět. Ono totiž není ani ven tak nějak vidět v podstatě vůbec, poněvadž okna jsou zaslepena téměř úplně. A já je ometat nebudu, mně byla přidělena funkce nástěnkáře, teda sakra, vrchního odklízeče sněhu. A ještě abych ometala okna. Kdo by plužil tím metrem jedné z vodních skupenství s ometadlem, když to třeba i roztaje. Někdy. Možná. Za týden a tak.

Původně jsem si myslela, že mi to nebude stát za to, hrabat se nepěknou vrstvou atmosferických srážek, ale přece jen. No jeden musí uznat, že jakkoli beznadějně to vypadalo, tvídové sako, co mi padne jako ulité, za 79,- je kauf. To je teda kauf. Pak ještě mikina, za 43,-. Jen ještě budu muset vymyslet, jak přesně na ni. Halt je vidět, když přijede banda z Hradce a nesnaží se prodávat humus za horentní sumy jako sběrači třetiřadého odění v ZR.

Právě jsme s mamkou načaly záhadu Smetáku baskervillského. Neidentifikovatelný běhací organismus si to štráduje sem tam kolem dveří na zahradu a jediné, co z něj mamka vždy zahlédne je huňatý ocas. Nemyslím, že hlomozné otevírání dveří je způsobem, jak zjistit, jaké plaché stvoření nám krade tvrdé rohlíky pro ptactvo, ale budiž. Já jsem pro jistotu neviděla nic. Ovšem až do teď. Drzost zvířat nezná mezí. Že nám do baráku čumákují sousedi a kolemjdoucí jsem si už zvykla, ale že na mě bude drze hledět kuna, toho jsem se nenadála. Kuny se nám tu proháňajú, to je bordel. A ten hranostaj se nechce ukázat, i když bydlí jen o dvacet metrů dál. Tak abych shrnula výčet obyvatel naší zahrady: hranostaj, hejno koroptví, jeden až dva zajíci a nespočet strak, jež se tu promenádují zcela beztrestně a díky nimž se k nám neodváží nic menšího než kachny, ovšem ty nejraději v deštivých jarních obdobích, kdy máme za barákem rozměrné pleso.

Jo a našla jsem tenhle film. Nejsem si jistá, že budu mít někdy odvahu a nervy tento kinematografický výplod vidět, ale jestli ano, tak to bude stát za to.

Ráda bych se také vyjádřila na téma britské televizní produkce. Hrozně se mi líbí, že téměř každý známější britský herec se dříve či později objeví v nekterém z televizních seriálů aneb jak tvrdí naše rodina: Kdo nehrál v Midsomeru, jako by nebyl. Já sama osobně jsem v Midsomeru zapsala třeba Orlanda nebo Owaina Yeomana, mého "pana Úžasňáka" Wayna Rigsbyho z Mentalisty, kterého bych si s Anglií nikdy nebyla spojila. O důležitosti Midsomer Murders nemůže být pochyb, vždyť i jedna z otázek, jež byla součástí oborového testu mého přijímacího řízení, se tázala na povolání Johna Nettlese. A kdo je John Nettles? Otázka za 320 000, třetí záchytný bod. Sám inspektor Barnaby, samozřejmě.
A nejen Midsomer, druhou takovou příležitostí je Agatha. A to spíš Slečna Marplová. Nespočet herců. Postupně se mi tu začíná scházet i Sherlock CREW. V Pocket Full of Rye Lestrade, v Murder is Easy Sherlock a baskervillský Henry Knight. Jen John a Jim nějak zaostávají, ale to nebude dlouho trvat.

Tak tak.

So Long and Thanks for All the Fish!

Uzrál.

Uzrál. No, možná to mělo být nazrál, ale u mě to trvalo takovou dobu, že čas nedozrál, ale uzrál. Tak nějak jsem vám toho chtěla sděliti vícero, ovšem naotravovala jsem se obrázkem a vykouřilo se mi.

Ale to pro mě není žádná překážka, dokážu plácati o ničem dlouho předlouho, vypadá to jako bezvadně dlouhý text a přitom nikde nic moc.

Co jsem to jenom tento? Jo. Tak jsem tu. Tadáá!

Čekejte, že se někdy objeví ženiální myšlenky. Někdy si na ně budete muset počkat. Někdy se načekáte. A někdy se taky třeba vůbec nedočkáte, ale to už patří k praxi blogreadera, s tímto rizikem se do toho všichni vrháme.

Někomu připadá můj styl psaní naprd. A debilní a tak všelijak podobně. Ovšem v tom případě ony posibilní, fiktivní a nejmenované osoby nejsou schopny pochopit myšlenkové pochody génia a těžkosti, jež s sebou nese zaznamenávání myšlenek složitých, propletených a neuspořádaných. A také značně zmatečných a moc rychle se chrlících. Byste nevěřili, jak je kolikrát přetěžké to všechno napsat a nezapomenout a ještě ke všemu neztratit nit kontextuelní podstaty. A když to jeden stihne, tak se v tom druhý nevyzná a třetí to radši ani nepřečte, aby se měl čtvrtý na co vymluvit. Vážně. Myslím, že není jiné východisko, než že jsem vícero v jednom, páč jinak bych to snad ani nebylo možné.

Bych řekla, že na úvod už tak jako, ne? No. Tak. Na zavěr bych se ráda podělila o své rozhořčení nad stěhováním V.V. z největšího města do nejmenšího kraje, to je nemrav nemravná, i když to Barrandov z potřeby podporuje. To už pak člověk ani nebude mít na co do dívadla. Půjdeme na Europeanu, abys věděla. ;-) A představte si, že zrovna když má člověk nabitý program, tak naráz hrají Zpěvačku a poslední Elementární částice. No a příští týden musím být včas doma, páč pan B./C./B.C. se objeví na našich českých kanálech! Jen doufám, že nebude obětí, to by vážně nemusel, jinak by si ho jedna neužila.