Nikdy bych si nemyslela, že budu mít za domem duny, ale už je to tak. To, že jsou ze sněhu a ne z písku, je nepodstatné, hlavně že jsou tam a skoro přes ně není vidět. Ono totiž není ani ven tak nějak vidět v podstatě vůbec, poněvadž okna jsou zaslepena téměř úplně. A já je ometat nebudu, mně byla přidělena funkce nástěnkáře, teda sakra, vrchního odklízeče sněhu. A ještě abych ometala okna. Kdo by plužil tím metrem jedné z vodních skupenství s ometadlem, když to třeba i roztaje. Někdy. Možná. Za týden a tak.
Původně jsem si myslela, že mi to nebude stát za to, hrabat se nepěknou vrstvou atmosferických srážek, ale přece jen. No jeden musí uznat, že jakkoli beznadějně to vypadalo, tvídové sako, co mi padne jako ulité, za 79,- je kauf. To je teda kauf. Pak ještě mikina, za 43,-. Jen ještě budu muset vymyslet, jak přesně na ni. Halt je vidět, když přijede banda z Hradce a nesnaží se prodávat humus za horentní sumy jako sběrači třetiřadého odění v ZR.
Právě jsme s mamkou načaly záhadu Smetáku baskervillského. Neidentifikovatelný běhací organismus si to štráduje sem tam kolem dveří na zahradu a jediné, co z něj mamka vždy zahlédne je huňatý ocas. Nemyslím, že hlomozné otevírání dveří je způsobem, jak zjistit, jaké plaché stvoření nám krade tvrdé rohlíky pro ptactvo, ale budiž. Já jsem pro jistotu neviděla nic. Ovšem až do teď. Drzost zvířat nezná mezí. Že nám do baráku čumákují sousedi a kolemjdoucí jsem si už zvykla, ale že na mě bude drze hledět kuna, toho jsem se nenadála. Kuny se nám tu proháňajú, to je bordel. A ten hranostaj se nechce ukázat, i když bydlí jen o dvacet metrů dál. Tak abych shrnula výčet obyvatel naší zahrady: hranostaj, hejno koroptví, jeden až dva zajíci a nespočet strak, jež se tu promenádují zcela beztrestně a díky nimž se k nám neodváží nic menšího než kachny, ovšem ty nejraději v deštivých jarních obdobích, kdy máme za barákem rozměrné pleso.
Jo a našla jsem tenhle film. Nejsem si jistá, že budu mít někdy odvahu a nervy tento kinematografický výplod vidět, ale jestli ano, tak to bude stát za to.
Ráda bych se také vyjádřila na téma britské televizní produkce. Hrozně se mi líbí, že téměř každý známější britský herec se dříve či později objeví v nekterém z televizních seriálů aneb jak tvrdí naše rodina: Kdo nehrál v Midsomeru, jako by nebyl. Já sama osobně jsem v Midsomeru zapsala třeba Orlanda nebo Owaina Yeomana, mého "pana Úžasňáka" Wayna Rigsbyho z Mentalisty, kterého bych si s Anglií nikdy nebyla spojila. O důležitosti Midsomer Murders nemůže být pochyb, vždyť i jedna z otázek, jež byla součástí oborového testu mého přijímacího řízení, se tázala na povolání Johna Nettlese. A kdo je John Nettles? Otázka za 320 000, třetí záchytný bod. Sám inspektor Barnaby, samozřejmě.
A nejen Midsomer, druhou takovou příležitostí je Agatha. A to spíš Slečna Marplová. Nespočet herců. Postupně se mi tu začíná scházet i Sherlock CREW. V Pocket Full of Rye Lestrade, v Murder is Easy Sherlock a baskervillský Henry Knight. Jen John a Jim nějak zaostávají, ale to nebude dlouho trvat.
Tak tak.
So Long and Thanks for All the Fish!
Žádné komentáře:
Okomentovat