Bot, konvicece a síť.

O toliko jsem se chtěla podělit, a jelikož jsem to neudělala okamžitě a střelhbitě, tak už se opět vše rozutíká a nemám laso. Ani takovou tu šikovnou věcičku, no, to, jo. Síť v pistoli, nebo síťovou střelu nebo náboj či jak se tomu nadává. Myslela jsem ten inštrument, co uděláte PIC!, rozprostře se síť a vy minete cíl, no, a pak... Teda, neminete, že. Netrefovací inštrument jeden nepotřebuje, leda by chtěl být za blbce. Ovšem v tom případě je lepší to laso. Už jen ho roztočit je úkol hodný vědce, natož ho vrhnout a včas utáhnout, než si tele rozmyslí, zda poběží dál tím samým směrem.
Nuž, v otázce školy jsem se rozhodla, že jsem velmi ráda, že se mi povedly většinou pěkné předměty, ale nezvencnu se (no, to taky říkat nemusím). Tudíž jsem vymazala dnešní téměř noční přednášku, neboť komunikace s vyučující - jestli se tomu tak dá vůbec říkat, neodepsala a vyučující to taky asi moc není, doktorandka, ELFu neznalá - neexistovala a já na to nemám nervy, nemám. Slovy Starého Smrdi Ruma: "Vyprdnoutsenaně!"
Hodina, o které sním a snažím se ji získat všemožnými způsoby, se sic příblížila, ovšem jen o kousek. Uvažuji o slovech našeho vyučujícího: ".... kdyby někdo odešel, utekl nebo umřel..." Myslíte, že lze výhružkami vystrnadit z registrace 8 lidí? Prvně by to ale chtělo jména a adresy, neboť výhružky anonymnímu cíli asi nejsou dvakrát k čemu. Ať jsi kdo si, odhlaš se, nebo zjistím, kdo vlastně jsi a uvidíš! No, z tohoto je zřejmé, že. Že to. No.
Tak, taky jsem si udělala plány, co všechno si nepřečtu, ovšem v tomto momentu tak nějak asi nebude moc času, neboť mám za úkol čísti, až se budou hory zelenat, třeba právě teď na mě čeká Dr. Jekyll a pan Hyde. Třeba. Nebo dvě kapitoly z morfologie a do toho opakování španělštiny a vůbec. Tudíž si střádám četbu, na až budu mít čas a Kindle.To druhé není až tak nutné, ale potěšilo by.
Jo, vlastně, 25. 25, povídám. 25 oděvních kombinací oblékla Reneé Zellweger v Down With Love. Tento výčet a součet byl již dlouho projektem mě a mé maminky předrahé, ale dosud nikdy jsme se nedonutily plně soustředit a čárkovat. Když budete chtít, ten papírek leží doma. Snad.
Náhodou, byly jsme vystaveny i pastím v podobě stejných šatů ve dvou různých scénách. Samozřejmě, že bychom se mnohem raději věnovaly Ewanovi, ale jak má ve změti obleků člověk rozeznat dva černé/šedé/modré, pokud není rozdíl ve střihu a vzorku. Nebo pokud se evidentně zrovna nepřevléknul. V tom případě by asi bylo lepší počítat košile. Tak, třeba jindy. Není všem dnům sledování filmů konec.

Loučím se s vámi s nadějí, že do neděle se uděje zvrat historický a budu se moci radovat z onoho bájo předmětu. A taky že se třeba uděje něco jiného. A vůbec, nebude to dlouho trvat a budu tu zas.

P.S.: Dnes jsem v I Am byla vystavena šoku, když jsem objevila holinku v podobě náhrdelníku. Náhrdelník s holinkou, zelenou holinkou, tedy ještě rozhodně nemám a paf jsem z něho ještě teď. Ještě přihodit ty konvičkové naušnice a byla bych v ráji anglické zahrady. Echm, echm, čas se zamyslet. Taky nad tou košilí v Bershce a vůbec.

A s touto bombou se s vámi loučím! Teď už doopravdy.